Zpravodaj 9 Kolo
DOLOVÁNÍ STŘÍBRA Z KUTNÉ HORY
Není zcela jisté, jestli máme nárok na tak drahý kov (bojujeme v současnosti „jen“ o bronz), ale Kutná Hora je přece stříbru zaslíbená, proč si to nezkusit? A kdyby z ní nezbylo než tři body, budeme zářit spokojeností jako ze zlata. A nepřijde-li Nymburk kutat do hory, přijede se hora nechat kutat do Nymburka. Ano, tu upršenou neděli v půli března jsme byli domácí.
Přitom jsme se scházeli pomalu a zdlouhavě. Poslední a velmi natěsno dorazil Karel Hanuš, který myslel, že startujeme na půl desátou. Ani David nepatřil mezi nejranější ptáčata a za svůj pozdní příchod byl symbolicky ztrestán tím, že si nevrzl. Bylo to tak, jeho soupeř na osmé nedorazil. Vedli jsme 1-0 a rozčarovaný David s nevěřícným úsměvem a bodem zdarma odfáral domů. Ale to se vyplatí! Na ostatních šachovnicích už jsme se museli přece jen trochu nadřít. Sestoupili jsme do dolů, hlavy klesly do dlaní, mozky do variant a kutalo se. Na posledních dvou deskách do pracovního taktu ťukaly analogy.
„Napiš do zpravodaje, že vypukl lítý boj,“ usmíval se Jiří Všetečka v počátcích zápasu. Měl důvod k dobré náladě, neboť i po odehraném čtvrtém tahu jeho dáma zůstávala na šachovnici. Již legendární příhoda z Boleslavi nám stále utkvívá v živé paměti. Jirka ještě netušil, že si tentokrát zahraje hotovou epopej a zdrží se v dolech nejdéle.
Mač se jeví vyrovnaně až do chvíle, kdy emotivní Lukáš Hučík ukáže na záda Tomáše Zimy a klepe si na hlavu. Náš trenér se ocitá i s nebohým králem v těžké pozici. Nebo je to jen klam? A přesto: „Napiš, že to hraje hrozně,“ doporučuje mi náš junior. (Dnes mi každý radí, co mám psát do reportu). Potom přejdeme ke Karlu Hanušovi a vidíme zcela bez klamů, že ten vede o věž proti třem pěšcům. Uklidňuje nás to, až ukolébá. O půl hodiny později si Lukáš opět klepe na čelo, ale tentokrát se podivuje z jiných důvodů! Několikrát jsme si protřeli oči, a co nevidíme, pan Zima má o figuru více, k tomu zkopává černého krále do koutka jako Míšu Kuličku. Soupeř byl na ručník a my se skutečně brzy dočkali vedení 2-0. Na pana Zimu se sypaly gratulace, teď šlo o to, aby se jinde nesypaly pozice a nedošlo k zasypání nadějí v kutnohorských dolech.
To se bohužel přihodilo na čtvrté desce, kde se Láďa Levinský pustil do rošády bílého tak neohroženě, až ohrozil své královské křídlo, které se záhy podobalo zřícenině Trosky. Český ráj to ovšem nebyl, spíše peklo s bodem h7, v němž se černý král smažil, až zčernal ještě více, a tak došlo ke svěšení fangle. Kutné Hoře ožily naděje. Nenápadná partie na první šachovnici nikoho příliš nezajímala – kibicům se zřejmě nechtělo chodit až dozadu. Jenže náhle se Patrik i pan Snížek potichu vypařili a na jejich místě zůstala uklizená šachovnice. Probůh, jak to dopadlo? Tázal jsem se vzrušeně. A vida, Patrik Tesař se ani nepochlubil, že Květoslava Snížka udolal. Vedli jsme tedy 3-1, alespoň do té osudné vteřiny, v níž se něco semlelo na stanovišti Karla Hanuše. Už předtím tam postával nejhustší chumel diváků a bylo zřejmé, že tato partie je tahákem kola. Teď se to kolo nějak utrhlo nárazem o hrubku a Karel propadl smutku. Soupeř snižuje na 3-2.
Hrají poslední tři stanoviště. Dostal jsem dle papírů nejslabšího soupeře sestavy hostí a s touto ctí chci naložit zodpovědně. Pan Jílek couvá do defenzivy a zůstává bez kvality a pěšce. Teď už jen nic nezkazit, říkám si a zhluboka dýchám (mám chuť provádět sokolské cviky, koneckonců hrajeme za Sokol). Tak ještě pohlídat čas a zasadit poslední úder, když vtom se odvedle ozve zaklení, jež ohlašuje fatální zlom. Lukášův soupeř v remízovém rozpoložení
přehlíží taktický obrat a ztrácí čistou dámu! V tu chvíli již radostně dorážím soupeře a skoro zároveň se ujímáme vedení 5-2. Tím je rozhodnuto a máme po týdnu zase chuť zpívat.
Jiří Všetečka nabízí remízu, ale říkáme mu, že si může dovolit i prohrát. To se nakonec i podaří, když pan Vokolek remízu odmítne a poté černého v pěšcovém finále vytempuje. Jirka hraje až do matu, který mu zasadí čerstvě zrozená dáma na osmé řadě. Soupeř měl vše nemilosrdně spočítané. Prohru svého mužstva ale už odvrátit nemohl, a proto se těšíme z celkem nečekaných tří bodů, které jsme na Kutné Hoře vydolovali. Město hostů je zaslíbeno stříbru, ale body mají cenu zlata, uvážíme-li, že kutnohorští byli na všech hraných deskách co do ELA silnější!
Přesto budeme rádi i za konečný bronz, neboť v posledních dvou kolech nás čekají těžké váhy z jihu i severu – suverénně vedoucí Kolín C a stále bronzová Mladá Boleslav C. Dříve jsme útrpně čekali do závěrečných kol na outsidery, teď si na konec necháváme ty nejšťavnatější sousta. Ale jestli si na nich pochutnáme, nebo budeme sami s gustem zhltnuti, ukážou teprve další zpravodaje. Takže je nezaspěte!
Zaznamenal Aleš Misař, Sokol Nymburk
RP-C, 9. kolo, hráno 16. 3. 2014
ŠK SOKOL NYMBURK B - SPARTA KUTNÁ HORA B
TESAŘ, Patrik 1814 1:0 SNÍŽEK, Květoslav 1925
VŠETEČKA, Jiří 1752 0:1 VOKOLEK, Jaroslav 1925
ZIMA, Tomáš 1791 1:0 VOCILKA, Jiří 1871
LEVINSKÝ, Lad. 1613 0:1 MRÁZ, Zdeněk 1863
MISAŘ, Aleš 1627 1:0 JÍLEK, Vladimír 1659
HUČÍK, Lukáš 1532 1:0 LAJSEK, Tomáš 1663
HANUŠ, Karel 1562 0:1 JELÍNEK, Václav 1679
ŽIGMUND, David 1534 K:0 --- 0000
5:3