Zpravodaj 8 Kolo
AUTOŠKOLU JSME OPĚT PŘEDJELI O CHLUP
V RP-B se nymburské céčko vyhřívalo na bronzové pryčně a los na osmé kolo určil, že to bude AŠ Mladá Boleslav B, kdo se nás pokusí od drahého kovu odstavit. Koneckonců Autoškola nám měla co oplácet, neboť loni jsme ji na jejím hřišti (spíše v klubovně vedle hřiště) těsně udolali. Takže jak to dopadlo? Oko za oko, bod za bod? Dva body? Tři?
Před desátou jsme se úspěšně sešli. Z áčkařů nás posílil jen Jiří Sobotka na první desce. . Týmy se do sebe zaklesly zhruba ve vyrovnaných sestavách, očekával se tuhý a urputný souboj.
V 10.45 se stal drsný omyl s nádechem černého humoru. Od stolku Jiřího Strouhy z popředí hrací místnosti padlo něco ve smyslu, že to vzdává a že nemá svůj den. Zdrcen šel jsem si poznamenat ke jménu našeho špílmachra nulu. Ale když jsem se po chvíli vrátil, všiml jsem si, že partie pokračuje, hodiny blikají a tahy se zapisují. Lukáš Hučík se mi smál, protože věděl to, co jsem nevěděl: Jiří Strouha soupeři Martinu Pinkasovi žertem nabídl jeho vlastní vzdání se. To pochopitelně nebylo přijato. Jirka si ještě musel zaválčit.
Duel se dlouho jevil opravdu vyrovnaně. Poněkud netradičně jsem první dohrál já na druhé šachovnici. V partii proti Jindřichu Řezáčovi se kromě hrozby matu na h2, kterého si soupeř (škoda) všiml, nic vzrušujícího nedělo a remíza nabídnuta bílým v 19 tahu v koncovce již bez dam byla logickým vyústěním. Nabízel mi ji soupeř. Po gestikulační poradě s usměvavým Patrikem jsem ji ve 12.05 přijal a mohl jsem se v poklidu soustředit na postřehy.
Ve 12.20 jsem zvídavě obešel jednotlivá stanoviště a shledal následující: Skoro všichni se dostali do koncovky a jen ve dvou partiích se hráčům jiskřilo od ostruh vzájemnými útoky. David, zvaný Štístko, hrál s bílými divokou variantu sicilské s dlouhou rošádou, a třebaže měl o pěšce více, nezdálo se, že by jeho soupeř měl chuť rezignovat. Taktika a matové hrozby, ze kterých se kibicům i hráčům dělalo až mdlo, se hemžily vedle v partii Klos-Hučík. Bílý byl v úvodní fázi hry nucen hrát brzy králem na f1 v zájmu pokrytí pěšce g2, kterého Lukáš napadl jízlivým tahem Jh4, zatímco černý král se již hřál v hnízdečku rošády. Lukáš ale zatím jen s velkou námahou hledal cesty, jak ošemetného postavení monarchy využít.
12.25 Láďa Levinský přikývl nabídce smíru v pozici, kterou hodnotil jako objektivně lepší pro sebe. Přenesl jsem pohled na první desku na Jiřího Sobotku, který zápolil s kapitánem hostů Josefem Šmejkalem. Hrála se koncovka dáma a dva jezdci (bílý) vs. dáma a dva střelci na druhé straně a náš Jiří byl bez pěšce. Očividně si dělal vrásky a nebyl spokojen, ačkoli měl slabou útěchu v podobě prostorové převahy. Když se černému podařilo vyměnit dámy, nabídl remízu a náš hráč po chvíli přemítání přijal. První tři desky jsme tedy ozdobili půlkami. Na té čtvrté už se něco mělo semlít, ale nejprve…
12.35 Přišel varovně vztyčený prst. Michal Křeček musel na osmé překousnout hořkost porážky od juniora Jakuba Eliáše. V koncovce čtyř pěšců, věže a stejnopolných střelců mířil ke sličné remíze, ale jakýmsi řízením sil ztratil čistou figuru a byl nucen složit zbraně. Patrik Tesař později s vědoucím úsměvem tvrdil, že mohl o remízu přece jen ještě zabojovat.
12.45 Jak už jsem zmínil, souboj Sobotka-Šmejkal v tuto chvíli končí půl na půl, ale něco se zvrtává u Lukáše Hučíka. Chodí po objektu Domu dětí nahoru dolů a rozsévá nešťastná slova
o tom, že se nemá kudy dostat na bílého krále, neboť má pancíř z dvojice střelců. Myslím si však, že Lukáš to vidí černěji, než by měl, takže na paniku je ještě brzy.
Odešel jsem proto na oběd a po návratu ve 14.15 jsem u vchodu do Domu dětí zahlédl poskakovat bujarou skupinu domácích. Bylo jasné, že tady někdo dohrál. A skutečně, pan Strouha byl právě na odchodu a oznámil, že z původně remízové dámské koncovky vytřískal mat! Dal nám bod a sobě zároveň pěkný dárek k 75. narozeninám. Gratulujeme k výhře i k významnému jubileu J Milan Necid oznámil, že hrál velmi sportovně a dovedl svou hru k remíze. Radostným novinám nebyl ještě konec! Lukáš přišel rozzářený jako sluníčko a prohlásil, že Klose nakonec udolal. Soupeři se stalo osudným neopatrné lavírování s dámou. Lukášovi tím sám ukázal skulinku k výhře. Chytání bílé madam spojené s útoky na jejího královského chotě znamenala vymýcení pěšců a bod. Za stavu 4:3 pro domácí nám od Davida stačila remíza. Tak jednoduché to ale nebylo, a kdo se chtěl dočkat rozuzlení, musel se opevnit trpělivostí.
Už dlouho jsem neviděl tak odhodlaného hráče, jakým byl Davidův protivník pan Štěrba. Ať stál či seděl, nespouštěl oči z hrací desky a z jeho pohledu sršelo odhodlání nevydat našemu hráči ani půlku zdarma a bojovat třeba do soumraku a do naprostého vyčerpání sil a rvát se, i kdyby mu spoluhráči nechali v Nymburce samotného. Až mě bodaly skryté obavy, že David se nechá v nebezpečné dámské koncovce (se stejnopolnými střelci) něčím ukolébat a propadne mu bod i půlka. Pan Štěrba si držel protihru s volným „e“ pěšcem, který byl blíže poli proměny než Davidovi volní „a“ a „ b“. Křišťálově průzračným řešením se tu ukázal být jedině věčný šach. Nebylo s ním proč otálet, protože Davidovi docházel čas. Ale Štístko „věčňák“ odkládal. V jeho očích bylo také vidět odhodlání – vyhrát celý bod! Až nás to s Lukášem děsilo. A když získal po soupeřově chybném postupu utíkajícího pěšce (poslední triumf pana Štěrby), nemohl se David myšlenek na vítězství zbavit. V tu chvíli už jeho partii zblízka přihlížel i pan Zima, který se přijel podívat, jak válíme. Najednou se David zeptal, jestli stačí remíza. Domácí kolegové horlivě přikývli. David konečně k úlevě domácích udělil králi rozhodující šach a nabídl remízu. Kapitán hostů dokonce svému spoluhráči potvrdil, že věčňák je tu a nemá smysl se pokoušet to zvrátit. Ani to odvážného pana Šterbu nezastavilo a bez mrknutí oka ustoupil králem. Když mu ale David uštědřit druhý šach, donutil již houževnatého protivníka podat ruku ke smíru. Takto si David pohrál s našimi nervy!
Ale drama bylo u šťastného konce a jako vždy následovaly ještě bouřlivé analýzy. Ty už nemohly nic změnit na tom, že stejně jako loni jsme Autoškou o chlup předjeli. Sice zůstáváme bronzoví, ale od prvního místa nás děli pouhé dva body (ten zázrak viz níže).
| DDM Sokol Nymburk C | Auto Škoda Ml. Boleslav B | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Sobotka Jiří (Z, V) | 1880 | ½ | - | ½ | 1869 | Šmejkal Josef (Z, V) |
| Misař Aleš (V) | 1670 | ½ | - | ½ | 1823 | Řezáč Jindřich (Z) |
| Levinský Ladislav (Z) | 1600 | ½ | - | ½ | 1829 | Gabriel Patrik (Z) |
| Strouha Jiří (Z) | 1762 | 1 | - | 0 | 1706 | Pinkas Martin (Z) |
| Žigmund David (Z) | 1580 | ½ | - | ½ | 1661 | Štěrba Antonín |
| Hučík Lukáš (Z) | 1572 | 1 | - | 0 | 1692 | Klos Jiří |
| Necid Milan (V) | 1464 | ½ | - | ½ | 1567 | Kočí František |
| Křeček Michal | 1000 | 0 | - | 1 | 1376 | Eliáš Jakub |
| 4½ | : | 3½ | ||||
Tabulka
| Poř. | Družstvo | V | R | P | Body | Skóre | Partie |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | Sokol Bakov n. J. B | 5 | 1 | 1 | 16 | 37.0 | 28 |
| 2. | ŠK Sokol Ml. Boleslav C | 5 | 1 | 2 | 16 | 37.0 | 28 |
| 3. | DDM Sokol Nymburk C | 5 | 0 | 2 | 15 | 30.5 | 20 |
| 4. | Cayman Pharma D | 4 | 1 | 2 | 13 | 30.5 | 20 |
| 5. | ŠK Dobrovice C | 4 | 0 | 3 | 12 | 29.0 | 19 |
| 6. | Joly Lysá n. L. F | 3 | 1 | 4 | 10 | 30.5 | 21 |
| 7. | TJ Sokol Pečky A | 3 | 1 | 3 | 10 | 27.5 | 20 |
| 8. | TJ Sokol Brandýs n. L. A | 3 | 0 | 4 | 9 | 25.0 | 16 |
| 9. | TJ Sokol na Mělníce B | 2 | 0 | 5 | 6 | 23.5 | 12 |
| 10. | Karbo Benátky n. J. A | 1 | 2 | 4 | 5 | 24.5 | 12 |
| 11. | Auto Škoda Ml. Boleslav B | 1 | 1 | 6 | 4 | 25.0 | 15 |
Své dojmy zapsal Aleš Misař, Sokol Nymburk
Partie: